Výstava Evy Damborské představuje průřez její celoživotní tvorbou, která svými subtilními objekty a instalacemi propojuje jemnost, řemeslnou preciznost a hlubokou ženskou zkušenost. Umělkyně pracuje s vláknem jako s výtvarným i existenciálním médiem, skrze které tematizuje ticho, péči, paměť i cyklickou sílu života. Inspiraci čerpá z přírody, z rytmů růstu a zániku, z organických struktur, z forem, jako jsou pavučiny, hnízda nebo kokony. Instalace vytvořená pro industriální prostor Turbínové haly v EPO1 staví do kontrastu křehké materiály a masivní architekturu. Damborská používá látky, nitě, papír, drátky i celofán, které vrství, vyšívá, kombinuje a komponuje do vizuálních partitur ticha a soustředění. Její tvorba nese stopy kontemplace, péče i meditativního opakování, ve kterém se skrývá tichá síla. Výstava zdůrazňuje paradox vláken – jsou téměř neviditelná, a přesto drží tvar, spojují, chrání. V tomto jemném médiu se zrcadlí ženský princip, jehož odolnost vychází z empatie, vytrvalosti i schopnosti proměny. Každé dílo je unikátní syntézou citlivosti a výtvarné odvahy. Výstava vybízí k vnímání jemností, které často zůstávají skryté, a připomíná, že to nejtišší může být i nejpevnější.