Současné umění, nadrozměrné sochy i ateliéry pro umělce. To nabídne nová galerie moderního umění EPO1, která vyrůstá v prostoru bývalé elektrárny v Trutnově. Nové kulturní centrum s velkými ambicemi se veřejnosti představí v květnu 2022, kdy bude zahájena sochařská výstava špičkových umělců. Galerie EPO1 cílí nejen na region a Českou republiku, ale do budoucna chce být významnou institucí minimálně ve středoevropském kontextu. Díky unikátním prostorům nabízí možnosti, které nebyla veřejnost dosud zvyklá vídat.
Od letošního února probíhá revitalizace jedné z posledních industriálních staveb Trutnova, která změní objekt první poříčské elektrárny v unikátní galerii. Výjimečná bude nejen velikostí, ale i programovou náplní. Více než sto let starý pětipodlažní dům se promění v umělecký prostor, který chce upoutat nejen Čechy, ale i milovníky umění z celého světa. Galerie nabídne výstavní plochu o velikosti celkem 3400 metrů čtverečních. Tři z pěti podlaží bývalé rozvodny o celkové ploše 1360 metrů čtverečních se promění ve výstavní prostor pro menší 3D objekty, obrazy, grafiku i fotografie. Součástí tohoto objektu bude také depozitář a technické zázemí EPO1. Největším prostorem se stane původní generátorovna a turbínová hala, ideální místo pro instalaci nadrozměrných a významných sochařských děl o celkové ploše 1300 metrů čtverečních.
Cílem revitalizace je zachovat původní vzhled. Proměna bývalé elektrárny podle návrhů architektů z Ateliéru Tsunami Náchod je rozdělena do několika etap. Otevření funkční části se chystá na jaro roku 2022 a už nyní se tvoří koncept první expozice. Úplné dokončení komplexu je plánováno do let 2024 až 2025.
Za projektem centra současného umění stojí manželé Kasperovi, jejichž firma Kasper Group je jedním z největších zaměstnavatelů na Trutnovsku. Z vlastních zdrojů bez využití grantů či dotací chtějí vybudovat nadčasový umělecký prostor, který přežije další generace.
Lákadlem nového centra budou sochy, které se díky svým velkým rozměrům do jiných českých galerií nevejdou. Obří výstavní plochy s vysokými stropy dají umělcům šanci vystavit díla, která se objevují jen občas a někde, a nemohou putovat po galeriích jako například obrazy či fotografie. „Chceme se zaměřit na plastiky a sochy, protože prostory centra si o to doslova říkají. Navíc máme k sochám vřelý vztah, v naší továrně spolupracujeme se sochaři a některá díla si sami kupujeme,“ říká Rudolf Kasper. Tím se poříčská galerie EPO1 bude výrazně lišit od většiny českých a evropských výstavních prostor.„Budeme se soustředit na větší až nadrozměrné výtvarné objekty, především na sochy. Chceme navázat spolupráci s našimi, ale i zahraničními umělci, například z Polska a Slovenska,“ doplňuje Renata Kasperová.
Kromě krátkodobých expozic se v centru počítá také s netradičními workshopy s umělci, mladými lidmi a studenty. Cílem je být otevřeným prostorem a dostat umění co nejvíce mezi veřejnost formou edukační činnosti, spolupráce s uměleckými školami nebo veřejnými institucemi. Umělci mohou navíc tvořit přímo v galerii a sochy zde mohou rovnou vystavit.
Umění potřebujeme
Podle Rudolfa Kaspera kvalitní kultura vychovává. „Když před 106 lety zahájila elektrárna provoz, dodávala elektřinu pro více než 60 měst a obcí. Nyní by mohla mnohem větší část kraje, země i našeho kontinentu zásobovat špičkovým výtvarným uměním. Jsem přesvědčen, že jak se na lidi kulturně působí, hlavně u mládeže, tak taková společnost v budoucnu bude,“ dodává Rudolf Kasper, který považuje za normální, pokud člověk peníze vydělá, část věnuje rozvoji regionu. „Jsem rád, že kolem sebe vidím v byznysu celou řadu lidí, kteří to cítí podobně. Navíc kulturu, ale i sport nebo školy podporujeme téměř 30 let.“
V umělecké oblasti manželé spolupracují s řadou sochařů, v posledních letech zejména s profesorem Michalem Gabrielem či Čestmírem Suškou, ale i s některými kurátory a kunsthistoriky.„Naší prioritou není budovat si drahou soukromou sbírku. Chceme zainvestovat centrum současného a moderního umění, a rozjet v něm kvalitní výstavní činnost se zaměřením na sochy. Spolupracovat přitom budeme s lidmi, kteří jsou špičkou ve svém oboru. Platit to bude i o umělcích. Chceme sem dostat ty nejlepší. Věříme, že sem budou jezdit rádi jak umělci, tak milovníci umění, běžní návštěvníci a turisté,“ přibližuje plány Rudolf Kasper.
Sochy v krajině
Manželé komunikují s kurátory a sochaři také o expanzi umění do veřejného prostoru, do města nebo do krajiny. To už se nyní pomalu tvoří. Příkladem jsou Suškova socha Krasavice v Žitné, Gabrielův Lev před městskou galerií v Trutnově nebo Gabrielova socha Lilie, která stojí u nově zrekonstruované kaple ve Slavětíně. Po celé republice i v zahraničí jsou ještě další sochy, které vznikaly v Kasper Kovo ve spolupráci se sochaři Gabrielem a Suškou. Jde například o šestitunový Asteroid v Praze – Dejvicích, nebo velkého nerezového žraloka na chuchelském závodišti. „Myslíme si, že to může velmi zatraktivnit okolí, taková místa mohou být cílem výletů. A to nás baví,“ říká Renata Kasperová.
„Byl bych rád, aby se galerie stala cílem pro milovníky umění i pro ty, kteří k němu zatím úplně blízko nemají,“ vyslovuje své přání věhlasný sochař a pedagog Michal Gabriel. Jeho jméno je už šest let spojeno s unikátními výtvory z nerezové oceli, které vznikají právě ve strojírenské firmě Kasper Kovo. Podle něj projekt dává k dispozici krásné prostory pro komorní i monumentální instalace uměleckých děl. „Sochařská expozice se může protáhnout z galerie do krajiny a vytvořit turistické trasy spojující sochy s krajinou. Ve spojení s možností realizovat i některé sochařské projekty ve firmě vzniká nezaměnitelný a originální projekt, který může zcela rovnocenně stát vedle projektu DOX,“ myslí si Gabriel.
Projekt manželů Kasperových komentuje také sochařka a kurátorka trutnovského Uffa Paulina Skavova: „Je to neotřelé a velkorysé. Svědčí to také o určité ušlechtilosti, o ochotě investovat čas a prostředky do vznikající umělecké instituce. Pro někoho je to naprosto nepochopitelné, ale umění a kultura často vypovídají o náladě ve společnosti, o našem duševním rozpoložení. Pro naši budoucnost je to nepostradatelné. To, co je nyní, bude jednou naše historie.“
